Paměti starého psa

Requiem za Pretinku

Krásné vánoce Pretinko

1 115.jpg

pretinka_0002.wmv, (12.21MB)
Jelikož na tyto stránky nelze přímo nahrát video, prosíme klikněte na odkaz a otevřete si jej.

S Pretinkou i Michalem

1 010.jpg

Až příště vyrazíme na výlet s Rendou a Nicem, Pretinka a Michal půjdou s námi.

Památník

Snímek 063.jpg

Ve Lnářích je pomník, kde odpočívá Don. Vedle něj páníček postavil památník na naší Pretinku.

Po zemi pusté kdys ďábel sám chodil

a že byl žízniv,tak ze studánky pil.

Po mnoha letech se znovu vrátil tam

kde kdysi stanul, kde život ti byl dán.

Po ďáblu černá si navždy jako noc

však tvůj anděl strážný si řekl :" to je moc "

a když si spala vyslal svou mocnou zář,

přidal ti bílou, a dobrotivou tvář.

A tak z temné moci a božské záře vznik

maličký vzrůstem, však duší velký psík.

Nebyl to kluk, byla to slešna psí

Pretinka Poly pak začli říkat jí.

Po těžkém mládí my ujali se jí

a ona nám oplácela ten náš čin vděčností.

Však světa běh ten stále kvačí dál,

již anděl stážný si Prety zavolal

v nebeské louky co slunce zahřívá

odkud se na nás shůry dál dívá.

Když jasná je noc vyvztane vzpomínka

vždyť jedna z těch hvězd ja naše Pretinka.

Sen

sen.JPG

Včera večer se mi usínalo těžko, ale nakonec se spánek přeci jen dostavil. Náhle se mi zdálo, jakoby mi teplý závan přeběhl přes čumáček . Než jsem to stačil vyřešit tak tu byl další.

Mžouravě jsem otevřel oči a přede mnou seděla Pretinka. Tak , jako vždy sedávala, bez jakéhokoliv zvuku, vždy jen trpělivě čekala, jestli si jí někdo náhodou nevšimne. Když viděla, že koukám tiše špitla :

Mišánku spíš ?

Už ne, odvětil jsem rozespale, co tu děláš ?

Koukni z okna, vidíš tu pěšinku a v dálce to světlo ?

Vykulil jsem oči do naprosté tmy. Nic tam není .

Ani tu paní s křídly nevidíš ?

Paní s křídly ? Nic nevidím a paní s křídli jsem nikdy neviděl, to je nějaký nesmysl ne ?

Není, stojí tam, na začátku té cesty a čeká na mne. Půjdeme spolu tam daleko, je tam louka krásně zelené travičky zalitá sluníčkem, kde si pejskové můžou celé dni hrát, nebo se jen vyhřívat. A víš jak ráda se vyhřívám na sluníčku. Dále mi ta paní říkala, že je můj anděl strážný, že půjde celou cestu se mnou, že se nemusím bát. Taky mi řekla, že ji i tu cestu vidím jenom já, tak jsem se tě na to chtěla zeptat, jestli je to pravda, než půjdeme. A protože nic nevidíš, tak to pravda je.

Asi jo odvětil jsem.

Tak já už budu muset jít, odvětila Pretinka, neboj se o mě . Jednou tu paní taky uvidíš a přijdeš za mnou viď ?

Kývnul jsem, jako že jo a v tu chvíli vše zmizelo.

Asi sen, řekl jsem si a znovu usnul.

Ráno jsem se probudil, prošel celý byt, ale Pretinka nikde nebyla. Vyběhl jsem ven, abych se podíval na tu cestu, o které mi říkala. Místo ní jsem koukal na šedou zeď protějšího domu.

Asi to nebyl jen sen, řekl jsem si a do šedi domu jsem tiše zašeptal

Šťastnou cestu Pretinko , jednou se zase shledáme. Teď musím malého naučit slušnému psímu chování.

Otočil jsem se , tak pojď Reno, máme toho spoustu, co ještě neumíš.